Časté dotazy

Mám uplatnitelný nárok za „placenou přestávku“?

Nárok může mít každý zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru za období posledních tří let, který (i) musí být převážně neustále přítomen na pracovišti nebo v jeho blízkosti k dosažení, přitom (ii) je připraven plnit neodkladné pracovní úkoly (např. výjezd, péče o pacienta, telefonáty dispečinku apod.), přičemž (iii) přestávky v práci jsou mu odečítány z (nebo naopak mu nejsou započítávány do) pracovní doby/doby služby, a tedy za tento odpracovaný, resp. „pohotovostní“ čas nedostává mzdu, plat či služební příjem.

Kdo může nároky uplatnit?

V praxi jde nejčastěji o policisty, hasiče, pracovníky na operačních střediscích, lékaře, záchranáře, zdravotní sestry, ostatní zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, armádě či jiných zásahových a výjezdových jednotkách nebo nouzových linkách. Nároky může uplatnit současný zaměstnanec, ale též již bývalý zaměstnanec, pokud od ukončení pracovního či služebního poměru neuplynuly více než tři (3) roky.

Jak vypadá řádná přestávka v práci?

Přestávka v práci je zákonem specifikovaná a garantovaná doba (v rámci pracovní směny jich může být více s ohledem na délku směny), v rámci které zaměstnanec nebo příslušník bezpečnostních sborů nevykonává práci a tento časový úsek je určen výhradně k jeho odpočinku, a to způsobem, který daný zaměstnanec sám zvolí, tedy ať již aktivně (oběd/svačina, nákup, posilovna apod.) či pasivně. Může tedy opustit budovu pracoviště a po tuto předem naplánovanou dobu nemusí vyhovět pokynům zaměstnavatele či jakkoliv plnit svou náplň práce a reagovat na neodkladné pracovní úkoly. Stručně řečeno to znamená, že může tzv. „zcela vypnout“ a po dobu trvání přestávek v práci se vůbec nemusí zajímat o dění na pracovišti.

Jak vypadá přiměřená doba na jídlo, oddech a odpočinek?

Mnohá povolání a práce nemohou být ze své podstaty přerušeny a zaměstnanec musí být neustále dosažitelný na pracovišti nebo v jeho blízkosti za účelem zásahu, pomoci a vyřízení neodkladné záležitosti, která nesnese odkladu (typicky výjezd, zásah, péče o pacienta, telefonáty dispečinku apod.). V takovém případě zaměstnanci ze zákona nečerpají přestávky, ale doba, kterou stráví jídlem či „pohotovostním“ odpočinkem v době klidu zákon nazývá jako „přiměřenou dobu na jídlo a oddech (nebo přiměřenou dobu na jídlo a odpočinek u příslušníků bezpečnostních sborů). Ta tedy zpravidla vypadá tak, že zaměstnanec tráví svou směnu na pracovišti, v jeho blízkosti či v terénu v jakémsi pohotovostním režimu, stravuje se „za pochodu“ a je připraven v případě potřeby okamžitě plnit pracovní úkoly a poskytnout pomoc.

Zaměstnavatel mi říká, že nevyužít přestávku bylo moje rozhodnutí. Co s tím?

Jedná se bohužel o standardní, alibistickou a zcela nepatřičnou argumentaci zaměstnavatelů (mj. vedoucích služebních funkcionářů). I soudy jednoznačně stanovily, že je věcí zaměstnavatelů (představených bezpečnostního sboru) kontrolovat, zda zaměstnanci (příslušníci) čerpají přestávku či nikoliv, a případně jim čerpání přestávky nařídit. Zaměstnavatelé (vč. služebních funkcionářů) se často snaží převádět odpovědnost za čerpání přestávek na samotné pracovníky (příslušníky), kteří jako zaměstnanci (příslušníci bezpečnostního sboru) vykonávají práci (službu) podle pokynů zaměstnavatele (představeného bezpečnostního sboru). Soudy též jednoznačně rozhodují, že rozhodně nelze po zaměstnancích (příslušnících) požadovat, aby se sami aktivně domáhali přestávky na jídlo a oddech – nárok je sice něco, co má určitá osoba právo čerpat, tomu však musí odpovídat povinnost zaměstnavatele (bezpečnostního sboru) čerpání umožnit nezpochybnitelným způsobem. Za takové zajištění nelze považovat to, že se zaměstnanci (příslušníci) budou muset svého práva na přestávku domáhat. Není tak možné nemístně a alibisticky přenášet odpovědnost za porušování pracovních (služebních) předpisů na samotné zaměstnance (příslušníky).

Kolik mě uplatnění nároků bude stát?

Náklady za vás převezmeme my. Odměna za právní zastupování nám přísluší pouze tehdy, budeme-li úspěšní a nároky pro Vás u zaměstnavatele vymůžeme. V takovém případě nám náleží 25% podíl z výsledně vymožené částky. To znamená, že pokud se nám nepodaří nic vymoci, tak nic neplatíte a ani nic neztratíte. Budeme-li úspěšní, dostanete své peníze (ponížené o naši odměnu).

Co když u zaměstnavatele již nepracuji?

To není překážkou k uplatnění nároku. Podmínkou však je, abyste u takového bývalého zaměstnavatele pracovali alespoň v posledních třech letech. Jinými slovy: abyste mohli dosáhnout na alespoň částečnou kompenzaci, je nutné, abyste v posledních třech letech alespoň po nějakou dobu u zaměstnavatele pracovali.

Jsem policista, hasič, zdravotní sestra, lékař, zaměstnanec ve zdravotnictví a sociálních službách, armádě či jiných zásahových a výjezdových jednotkách – znamená to automaticky a bez dalšího, že můžu uplatnit své nároky?

Ne, pokud daný zaměstnanec ve své pozici může plnohodnotně a nerušeně čerpat přestávku v práci, která mu je tak i plánována, nenáleží mu za takovou přestávku peníze. Pokud však musí být neustále dosažitelný na pracovišti nebo v jeho blízkosti za účelem připravenosti k zásahu, pomoci a vyřízení neodkladné záležitosti, která nesnese odkladu (typicky výjezd, zásah, péče o pacienta, telefonáty dispečinku apod.), jedná se o placenou přiměřenou dobu na jídlo, oddech a odpočinek. Rozhodujícím faktorem často bývá vytíženost zaměstnanců, faktická nemožnost zastoupení, resp. když povaha práce, personální (ne)obsazenost nebo organizační, materiální a technické uspořádání daného pracoviště neumožňuje plnohodnotné vystřídání zaměstnance. K takovým pracovním zásahům však dle výkladu soudů ve skutečnosti dojít nemusí, důležitá je Vaše „pohotovostní“ připravenost.

Zvýší se mi výsluhový příspěvek/renta?

Ano! Vymožení nároků znamená, že se zvýší váš průměrný hrubý služební příjem za relevantní období, ze kterého je pak vypočítán i výsluhový příspěvek.

Jaká je výše mých nároků?

Výše nároků představuje součin Vaší průměrné hodinové mzdy, platu či služebního příjmu a počtu hodin, které Vám nebyly započítány do (nebo naopak odečteny z) pracovní doby. V případě zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se řídí zákoníkem práce (tj. zdravotní sestry, lékaři, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách a další) mají navíc nárok na příplatek přesčas ve výši 25 %. Zaměstnancům, na které se vztahuje zákon o služebním poměru (tj. policisté, hasiči a jiní příslušníci bezpečnostních sborů), zákon tento dodatečný příplatek nepřiznává

 

Modelové příklady:

 

Policista pan Novák pracuje 12 směn v měsíci, za každou směnu má 2 třicetiminutové „pauzy“ (přiměřenou dobu na jídlo a odpočinek). Odpracoval celých 12 měsíců v roce a čerpal 5 týdnů dovolené. Jeho průměrný hodinový příjem činí 250 Kč. Nárok pana Nováka jen za jeden rok činí 32.500 Kč, tedy za tři roky uplatnitelný nárok ve výši 97.500 Kč, navíc spolu s úroky z prodlení!

 

Zdravotní sestra paní Nováková pracuje 19 směn v měsíci, za každou směnu má 1 třicetiminutovou „pauzu“ (přiměřenou dobu na jídlo a oddech). Odpracovala celých 12 měsíců v roce a čerpala 5 týdnů dovolené. Její průměrný hodinový příjem činí 250 Kč. Paní Nováková má navíc nárok na příplatek za přesčasy ve výši 25 %. Nárok paní Novákové jen za jeden rok činí 32.200 Kč, tedy za tři roky uplatnitelný nárok ve výši 96.600 Kč, navíc spolu s úroky z prodlení!

 

Vypočítejte si orientační výši vašeho nároku prostřednictvím naší chytré kalkulačky zde.

 

Pozn.: Výpočet vašich nároků je čistě orientační a existence, resp. výše vašeho skutečného nároku se může lišit v závislosti na okolnostech vašeho pracovního či služebního poměru.

Hrozí mi ze strany zaměstnavatele nějaké komplikace?

Reálně nikoliv! Mějte na paměti, že se pouze dovoláváte svého práva, nic více či méně. Při uplatnění svých nároků budete zastoupeni advokátní kanceláří na základě plné moci, tedy zaměstnavatel s Vámi o této záležitosti ani nesmí jednat napřímo, vždy se můžete odkázat na svého právního zástupce bez dalšího vysvětlování. Výpovědi se rozhodně nebojte. České zákony jsou k zaměstnancům značně ochranářské. Výpověď můžete dostat jen ze zákonem přesně stanovených důvodů, mezi které samozřejmě nepatří uplatnění základního práva na odměnu za odpracovanou dobu. Budete-li mít pocit, že Vás po uplatnění vašich nároků začal zaměstnavatel jakkoliv znevýhodňovat, obraťte se na odborová sdružení, která budou o tomto projektu s cílem napravit dlouhotrvající nezákonný stav na pracovištích dostatečně informována, na inspekci práce, či samozřejmě kontaktujte nás.

Jak se vyhnout negativním ohlasům na pracovišti?

K jakýmkoliv negativním ohlasům ze strany vašich kolegyň či kolegů by nemělo samozřejmě vůbec dojít, naopak, všem by mělo jít o stejný cíl – dostat zákonnou odměnu za odpracovanou dobu! Takto prezentujte a vysvětlete svou pozici.

Jak dlouho bude trvat uplatnění mých nároků?

Doba, za kterou dostanete peníze, se odvíjí od toho, zda zaměstnavatel vyhoví zákonným požadavkům dobrovolně či nikoliv. Pokud ano, vaše nároky budou připsány na váš bankovní účet do několika měsíců. Pokud nikoliv, bude se jednat o delší proces –budete ovšem zastoupeni advokátní kanceláří, která se o vaše práva řádně postará. Navíc, jak je uvedeno výše, odměna advokáta je hrazena jen v případě, že vaše nároky budou úspěšně vymoženy.

Jak dlouho trvá smluvní vztah s advokátní kanceláří?

Smlouva s advokátní kanceláří trvá až do konečného vymožení vašich nároků.

Jak probíhá proces registrace na webových stránkách či chytrém telefonu?

Proces registrace na našich internetových stránkách www.placeneprestavky.cz je uživatelsky nenáročný a probíhá v rámci intuitivního formuláře, který lze vyplnit jednoduše i na vašem chytrém telefonu:

 

i) Prvně potřebujeme vědět, zda uplatňujete nároky u stávajícího nebo bývalého zaměstnavatele. Tuto informaci, prosíme, uveďte kliknutím na příslušné pole.

 

ii) Následně od vás potřebujeme kontaktní údaje, a to e-mailovou adresu a telefonní číslo.

 

iii) Abychom mohli ověřit, zda můžete mít nároky vůči zaměstnavateli či nikoliv, budete převedeni na formulářovou stránku, kde se objeví čtyři tvrzení. Prosíme, zaškrtněte ta, která odpovídají průběhu Vašeho pracovního dne, resp. „přestávek v práci“. Nehodící se vynechte. Je důležité, abyste odpověděli pravdivě.

 

iv) Pokud námi nastavený systém vyhodnotí, že jsou vaše nároky zřejmě opodstatněné, budete si moci spočítat orientační výši vašich nároků pomocí naší chytré kalkulačky. Prosíme, berte na vědomí, že existence, resp. výše Vašich nároků se může lišit v závislosti na konkrétních okolnostech Vašeho pracovního nebo služebního poměru.

 

v) Poté již jen stačí vyplnit vaše údaje, které potřebujeme k přípravě právních dokumentů. Zároveň se objeví i pole, které slouží k vyplnění popisu modelového průběhu vašich „přestávek v práci“. Je opravdu důležité, abyste co nejvýstižněji popsali, jak takové Vaše pauzy zpravidla vypadaly/vypadají.

 

vi) Veškeré dokumenty vám následně zašleme na váš e-mail. Prosíme, zkontrolujte, zda údaje v nich uvedené skutečně odpovídají, podepište je a zašlete nám je zpět na adresu: ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o., Vodičkova 710/31, Nové Město, 110 00 Praha 1 a na obálku (uprostřed) uveďte poznámku „PLACENÉ PŘESTÁVKY“.

 

Tím je registrační proces ukončen.

Podaří se advokátní kanceláři moje nároky vymoci?

Výsledek uplatnění vašich nároků závisí v každém konkrétním případě na mnoha okolnostech. Nelze tedy s jistotou vždy předjímat úspěch ve věci. Nejvyšší správní soud ČR i Evropský soudní dvůr však jednoznačně inklinují k uznávání nároků vytížených zaměstnanců po dobu jejich „pauz“. Vynasnažíme se, aby vaše nároky byly zaměstnavateli uznány, jak je to běžné v západní Evropě.